Warrior Diet a já ....

Krásnou sobotu.

Jak jsem se již několikrát zmiňovala, po nekonečném střídání režimu, vymýšlení jídel, rozvrhu, kombinací, diet a nevím čeho ještě jsem se prostě naštvala (nechci říct nasrala) a rozhodla se, že je čas to udělat teda úplně jinak!

Celkem mě "obtěžovalo" si neustále vymýšlet jídla, v práci mi to jednoduše nevycházelo vždy tak, abych stíhala jíst, kdy jsem dle instrukcí "měla" a častokrát jsem se přistihla, že jím, i když nemám hlad. Což se prostě s mým selským rozumem neslučovalo. 

Tak jsem po studiu několika knih, rad a zkušeností ostatních zkusila něco jiného. 

Warrior Diet. 

Možná už většina z mých blogerských kolegyň (pokud můžu být tak troufalá a nazvat se tak) zná a ví, o co při tomto stylu stravování jde. 

Jen ve zkratce. Jde o přerušovaný půst, který mnoho z těch, které si čtu, zkusilo a nebo stále se tímto stylem stravují. 

Já jsem se pro něj rozhodla teprve před týdnem a musím říct, že mé rozhodnutí přišlo z čista jasna...z minuty na minutu jsem to jednoduše udělala. Nač otálet a říkat: "V pondělí už teda začnu!"

Ne!

Udělala jsem to během pracovního dne. 

Jistě, nejde TO UDĚLAT JEN TAK..

A teď jak to vypadá v praxi? U Warrior Diet, neboli stravování Válečníka je podstatné to, že se 20 hodin postíte a 4 hodiny přejídáte. 

Našla jsem docela pěkný obrázek, kde je ve zkratce vysvětleno, jak stravování vypadá a jaký je základní rozdíl např. mezi PALEO stravou, se kterou se warrior diet často zaměňována.

Vzpomněla jsem si na období, kdy jsem se stěhovala a kdy jsme prováděli rozsáhlou rekonstrukci bytu. Neměla jsem čas jíst, ráno jsem se nasnídala, co bylo (ano, i bílý rohlík s šunkou!) a pak jsem až večeřela a to pořádně! Ryba, brambory, salát, jogurt a třeba ještě banán...a víte co se v tom období stalo? Zhubla jsem 4 kila a už se nikdy nevrátila..zázrak co? 

Po přečtení knihy WARRIOR Diet od Oriho Hofmeklera, jsem pochopila, o co zde vlastně jde. 

Vřele doporučuji knihu všem, kdo tápe ve stravě stejně jako já. 

Nejde zde o to, si něco upírat, počítat, vážit a pořád dokola plánovat. Jde o to tělo vyživovat, nesvazovat se pravily a žít tak, jak kdysi náš druh normálně žil. 

Jsme spíše lovci, než sběrači a je pro nás přirozenější jíst jednou a pořádně, než se celý den PÁST! Přesně tak, nemáme uzpůsobený trávicí trakt k tomu, abychom jedli například 5-6 jídel denně. To kravičky mají 4 žaludky, které jim to umožňují..

Ale ..to je čistě můj názor a nějak jsem se v té knize našla. Sdílím tuto filozofii a líbí se mi, že nemusím přemýšlet. 

Je to osvobozující. Už nepočítám, nepřemýšlím a neplánuju. 

Je to úchvatné. 

Vím, že je to týden a kousek, ale vůbec mi to nevadí. Jsem připravená i na to, že se může stát, že to jednoduše nevyjde, bude mi zle a že moje tělo bude protestovat. A vím, že to ani nemůže být jinak a hlavně, že se jedná o dlouhodobou záležitost a ne "dietu na léto". Nene, tak to teď bude. 

A jak to tedy u mě je? 

Nejím po většinu dne = fáze undereating. Ráno "snídám" šťávu z pomeranče nebo citronu, nebo obojího..jak to vyjde. 

Sem tam si dám třeba banán....a jdu do práce. 

V tašce mám pár rajčat a někdy třeba 1/2 tyčinky quest bar nebo bílý jogurt/cottage..a to je vše.

 Nejde o to se zcela postit. Ano, někdo může jít i do takového extrému, ale já jsem se rozhodla o tuto snazší a přijatelnější verzi.

Večer po tréninku, odbytí pracovních záležitostí, návštěv přátel, venčení psa apod. dojdu domů a nastává fáze přejídání  - overeating. Moje zamilovaná část dne. 

Těším se na dobré jídlo, servis, přípravu a následný slastný pocit plného břicha a klidného spánku.

Opravdu...užívám si jídlo, vychutnávám v klidu a pohodě doma s myšlenkou, že už nikam nemusím, nic mě nečeká a můžu relaxovat a odpočívat. Dokonalé završení dne.

Tak nějak jsem se chtěla cítit už dlouho a Warrior diet mi to umožnilo.

Ještě se k tomuto tématu vrátím, protože vím, že je to potřeba a vím, že je to mou součástí a budu chtít se o tom ještě zmiňovat. 

Jen chci říct, že sama na sobě teď vidím, jak těžké je najít sebe sama, najít odvahu ke změnám a změny udělat. Rozhodnout se a pracovat na tom...

a jestli chcete vědět, jestli mám výsledky?

Ano...týden je pryč a s ním je i 1/2 kila. Vím, že to není nic moc a třeba se dalo čekat víc, ale pro mě je to známka toho, že to dělám správně.

I to málo je pro moc..a to mi stačí!

Krásný víkend Vám všem....

Vaše bojovnice M.