Moje čtyřměsíční snažení, aneb já a cvičení

Tak je to tady!

Nedávno jsem si ve svém cvičícím zápisníku odtrhla čtyři měsíce. Přesně 7.3.2014. Začala jsem v listopadu po výšlapu na Radhošť a tak si dovedete asi představit, jak můj první týden vypadal?!

ANO! Neskutečná svalová horečka. 

Na záchodě jsem si musela podtrhávat nohy abych vůbec na mísu dosedla, dřepnout si ve vaně byl nadlidský výkon a nemluvě o chůzi do a hlavně ZE schodů u nás ve třetím patře. 

Začala jsem tradičně a teď už velmi klasicky s Jillian Michaels a jejím proslulým 30 days Shred. Začátky to byly v celku fajn. Dnes se jen usmívám a přijde mi to velmi vtipné. 

Vzpomínám si na své první video. Odborně jsem ho shlédla okem trenéra a řekla si, že vlastně, WO CO GO? Vypadalo to velmi jednoduše, nějaké hopsání, skákání, válení se po zemi...OUHA. To jsem se tedy šeredně spletla.Neuběhlo ani 5 minut a já funěla jak bernardýn a lilo ze mě neskutečné kvantum potu (vím, není to nic extra chutného, ale myslím že to moc dobře znáte, vy co jste začínali podobně). 

Ráno jsem nemohla vstát z postele. Ještě že je dost vysoká protože mě bolelo VŠECIČKO! Doslova. Nikdy jsem ani netušila, že tyhle všechny svaly v těle jsou ale ..dalo mi to víru, že to dělám správně, a hlavně že to k něčemu přece jen bude. 

A tak jsem vytrvala, i přes bolest, pot a slzy:-) (tak nějak se to říká ne?).

Ovšem zcela jsem přestala respektovat své tělo. Opět a zase. Jak jsem psala v mém úplně prvním příspěvku. Viděla jsem na sobě, že mi opět "zachutnalo" hnát se bezhlavě dopředu a neohlížet se, co moje tělo chce a potřebuje. Takže až do Vánoc jsem jela v kuse. Pouze jsem si chtěla užít první vánoční svátky v novém bytě, s přítelem, takže jsem tři svátky vánoční lenošila. Ale jen odešly, hned jsem se vrhla bezmyšlenkovitě dál. 

Tělo sílilo. V lednu už jsem cítila že mám pevnější a vytvarovanější stehna. Zadeček se zpevnil a na břiše se objevily svaly, o kterých jsem neměla ani zdání. 

I přítel si začal všímat, že se měním a byť sám cvičí a posiluje, ihned přidal na tempu...prý abych ho nepřeprala...(ha ha ha). 

Ovšem kdykoli jsem stoupla na váhu - 0. Ne že bych vážila nic ...ale žádný úbytek. Na vašich blocích jsem četla samé úchvatné změny. XY kilo dole a u mě nic! Dokonce sem tam i kilo nahorů. No..i když to bylo a je stále demotivující...nepřestala jsem doteď. 

Abych vám ukázala, jak trvala a vypadala má cesta, zkusila jsem svou cestu nafotit, snad tam uvidíte aspoň malinkou změnu...já ji na sobě cítím a to je pro mě nejdůležitější...

Často si čtu blog od Nikki. Velmi mě motivuje její odvaha a právě - WILLPOWER a o tom je i můj blog. Na nástěnce v pokoji mám motivující obrázky z jejího blogu a vždy když už mám chuť s tím přestat, kouknu na ně..a vím že jsem na správné cestě!

Nedávno jsem jí napsala, jaký mám problém a co přes celý den jím. Řekla mi, že jím velmi málo a tak se nemůžu divit, že moje tělo si bere z jídla zásoby a tudíž co? Nehubne, pouze se pohybem tvaruje. A tak ...zaměřila jsem se na jídlo. Sice to je jen pár dní...ale pracuju na tom a doufám, že se těch výsledků dočkám. Držte mi prosím palce!

Když si vzpomenu na své začátky. Bylo to cvičení na dece s tyčkami na činky od přítele, které jsou zbytečně dlouhé (navlékají se na ně závaží). Cvičení bez bot (ano, teď už vím, jaká blbost to byla a s odstupem času uvažuju, jak jsem to vlastně dělala!?!). Trička a normální podprsenka, od které jsem měla modřiny na zádech - od zapínání...

Pořád jsem se bránila nákupu oblečení a náčiní - přece cvičím doma, není to potřeba. Teď už mám sportovní podprsenky, svoje barevné činky, podložku a boty...Navíc, i tohle byla skvělá motivace. Nové oblečení a boty...to chce hned vyzkoušet!

Takže Vám všem, kteří si myslí, že když to nejde vidět na váze a pořád se to nedaří, byť se snažíte ze všech sil...nepolevujte. VŽDYCKY to má smysl. VŽDYCKY děláte víc než ostatní, kteří pořád říkají ZÍTRA ZAČNU...

Tohle si říkám kdykoli si na to jen vzpomenu, protože je to ten smysl ...když člověk něco dělá. Baví vás to? Máte dobrý pocit když docvičíte? Přemýšlíte nad tím co jíte? Vždyť to všechno je to nejlepší co pro sebe můžeme udělat..takže s chutí do toho!

Přeji vám hodně sil a pevné vůle...

Vaše M.